Jak oddělit kuchyň od obýváku

Propojení kuchyně a obývacího pokoje v jeden vzdušný prostor se stalo trendem posledních let. A stejně jako vše ostatní s sebou nese své výhody i nevýhody. Aby tato místnost nepůsobila jednotvárně, a zároveň plnila praktickou funkci po všech směrech, je třeba myslet na dokonalé oddělení prostoru pro vaření a stravování a pro chvíle odpočinku či setkání s rodinou. Zohlednit je třeba každý detail. Pojďme se proto podívat, jak oddělit kuchyň od obýváku funkčně, stylově a tak, abyste se zde cítili skutečně dobře.

Dvě hlavní místnosti spojené do jedné umožňují trávit více času s rodinou pospolu, máte přehled o dětech hrajících si v obýváku, zatímco vy vaříte v kuchyni, anebo můžete i při práci v kuchyni sledovat televizi.

Nesou s sebou ale i určité nevýhody – nevhodně oddělený prostor působí fádně, nemusíte se v něm cítit dobře, pachy a hluk z kuchyně mohou rušit ostatní členy rodiny trávící čas v obývací části. Vše se dá ale vyřešit díky promyšlenému interiérovému designu.

Oddělit je částečně můžete vizuálními prvky, pokud by vám však dvě místnosti spojené do jedné nevyhovovaly, lze jejich úplné oddělení vyřešit pomocí příček či skleněných stěn.

Optické rozdělení obýváku s kuchyní je zásadní

Aby prostor působil útulně a cítili jste se v něm dobře, měli byste rozdělit své propojené místnosti do zón. Tím jasně definujete, která část je určena pro jaké účely, a budete tak moct i důmyslně uspořádat nábytek. Se zónováním vám pomůže nejen samotné zařízení, ale také barvy, podlahové materiály či dekorace, ať už jde například o závěsy, záclony či další bytový textil.

Než se pustíte do plánování zařízení nové propojené kuchyně s obývákem, nebo do rekonstrukce té stávající, vždy si nejprve důkladně promyslete, jak má vámi požadovaná místnost vypadat. Vhodné je rozkreslit si uspořádání prostoru na milimetrový papír v měřítku odpovídajícím skutečné velikosti a do něj důkladně zaplánovat jednotlivé prvky.

Na pomoc si můžete vzít i nejrůznější online plánovače interiérového designu, které vám pomohou zhmotnit vaši představu. Vždy ale pamatujte na to, že byste měli plánovat obě obytné zóny ve stejném nebo velmi podobném stylu, aby se vzájemně takzvaně nebily.

Jděte na to od podlahy aneb Výběr podlahových krytin je důležitý

Při vytváření zón je třeba začít s těmi největšími plochami – tedy s podlahami a následně výmalbou stěn. A právě pomocí podlahových krytin můžete prostor jasně vymezit. Do kuchyně se nejlépe hodí dlažba, která je odolná proti případnému pádu nádobí či ostrých nožů, a zároveň i praktická na údržbu.

V obývacím pokoji pak můžete použít „měkčí“ podlahu, která bude příjemnější na došlap a místnost zútulní – tedy například vinylovou, laminovou podlahu či dřevěná prkna, případně koberec.

Je však třeba pamatovat na to, že obě zvolené krytiny musí nejen ladit, ale hlavně musí být v jedné rovině, abyste o ně nezakopávali. Proto se mnohdy nabízí řešení použít dlažbu v kuchyni i obýváku, a obývací prostor zútulnit pouze kusovým kobercem. Velmi působivá je v takovém případě například dlažba v dekoru dřeva či mramoru.

Jednotlivé zóny oddělí výmalba

Obývák s kuchyní můžete opticky oddělit také pomocí výmalby. Zvolit buď můžete jednu barvu v různých odstínech, nebo barvy kontrastní.

Bílé nebo světlé neutrální odstíny jsou nejpraktičtější a jejich výhodou je, že nikdy nevyjdou z módy. Navíc se k nim hodí veškerý nábytek a bytové doplňky. Pocitově příjemnější jsou vždy jemné pastelové odstíny, křiklavé syté barvy mohou působit rušivě, a navíc je obtížnější zkombinovat s nimi barevně nábytek a doplňky.

Chcete-li vymalovat jednotlivé zóny kontrastně, vybírejte takové barvy, které nebudou působit rušivě. Vhodné je řídit se podle kruhu barevného spektra – najdete ho například v knihách o interiérovém designu, či na internetu.

Při výběru barev do interiéru je vhodné držet se pravidla 60–30–10, kdy 60 % místnosti tvoří dominantní, zpravidla světlá, neutrální či pastelová barva (zejména na stěnách, podlahách, kuchyňské lince atd.), 30 % tvoří sekundární barva nebo textura (měla by doplnit/podpořit dominantní barvu) a 10 % je pouze takzvaným akcentem (tyto barvy dodávají šmrnc, rozzáří místnost, proto se volí především na závěsy a záclony, polštáře, ubrusy, běhouny, utěrky, dekorace atd.).

Zohlednit byste měli také psychologii barev, tedy to, jak barvy působí na vaše pocity a psychiku. Vhodnými kombinacemi je například žlutá, oranžová a zelená, nebo hnědá, šedá a zelená, případně oranžová, šedá a černá.

Vhodnou volbou optického oddělení je samozřejmě také tapeta, která bude tvořit kontrast k výmalbě, případně ke kachličkám v kuchyni.

Pro vytvoření zón použijte nábytek, barový pult či kuchyňský ostrůvek

K samotnému fyzickému oddělení obývacího pokoje od kuchyně vám pak pomůže nejrůznější nábytek a další praktická řešení. Volit můžete z následujících oddělovačů prostoru.

Sedací souprava, komoda i regály

Nejjednodušším způsobem optického oddělení kuchyně a obýváku je využití sedačky, kterou umístíte zády ke kuchyni v prostoru, kde končí kuchyňská část. Máte-li dostatečně velký obývák, můžete použít sedací soupravu ve tvaru písmene L. Obdobnou funkci oddělení prostoru (zejména u kuchyně s obývákem v malém prostoru) bude mít i jídelní stůl, nízká komoda, různé skříňky, regály, nebo například knihovna.

Paravány nebo designové panely

Dalším jednoduchým, avšak efektním oddělením místností je použití paravánů nebo úzkých designových panelů, které jednoduše umístíte v požadovaném prostoru, a dopřejete tak více soukromí jak lidem v kuchyni, tak těm v obývacím pokoji. Lze je také snadno přemisťovat dle potřeby i na jiná místa.

Posuvné dveře a stěny

Trochu náročnějším řešením jsou nejrůznější modely posuvných dveří a stěn. I když vás jejich pořízení vyjde na více peněz, docílíte s nimi velmi praktického oddělení jednotlivých místností. Zvolit můžete provedení, které se zasunuje do sádrokartonového krytu, případně dveře zavěšené na kolejnici, které jen posunete dle potřeby z místa na místo.

Skvělou volbou jsou také skleněné dveře, které zejména malým prostorám neubírají na světle a nestísňují jej. Výhodou posuvných dveří je zejména to, že šetří místo, jelikož se neotevírají do prostoru.

Barový pult

Zejména do menších místností je skvělým dělicím prvkem barový pult, který nezabere tolik místa jako jídelní stůl. Prakticky ale samozřejmě oddělí i velké místnosti a může posloužit jako místo pro rychlé občerstvení či večerní posezení u drinku.

Kuchyňský ostrůvek

Praktickým řešením oddělení kuchyně a obýváku je kuchyňský ostrůvek, který nabízí také další pracovní plochu a úložný prostor. Navíc do něj lze umístit i dřez nebo varnou desku – vždy je však třeba individuálně rozvrhnout, jaké řešení vám bude vyhovovat.

Nevýhodou kuchyňského ostrůvku však je to, že se hodí do velkých kuchyní. V menších kuchyních pak můžete namísto ostrůvku použít kuchyňskou linku ve tvaru písmene U, která vám zároveň může posloužit i jako místo pro sezení / barový pult.

Závěsy

K výše uvedeným řešením, nebo i samostatně, můžete pro oddělení prostoru použít i nejrůznější závěsy, které zajistí větší soukromí. Do velkého prostoru můžete vybrat barevné neprůhledné závěsy, do menších a málo prosvětlených místností sáhněte raději po průhledné látce, která bude propouštět světlo.

Sádrokartonová příčka

Chcete-li oddělit prostor úplně, aby vás v obýváku nerušil hluk z kuchyně a aroma z připravovaných jídel, můžete se rozhodnout pro sádrokartonovou příčku, do které můžete umístit dveře, a získat tak dvě samostatné místnosti.

Sádrokartonové příčky lze ale použít i jen k částečnému oddělení, kdy je například umístíte jen na polovinu šířky místnosti jako optickou clonu, kdy na ni pak například můžete v obýváku zavěsit televizi a v kuchyni k ní umístit jídelní stůl.

Příčku samozřejmě můžete také vyzdít. Vhodným řešením jsou i prosklené stěny, které zamezí hluku i zápachu z kuchyně, zároveň ale propouští světlo a umožňují mít přehled nad děním v obou místnostech.

Při oddělování kuchyně a obýváku nezapomeňte na osvětlení

Dalším způsobem, jak rozdělit místnost, je využití stropu. Ten můžete buďto vymalovat dvěma mírně odlišnými odstíny, nebo zvolit odlišné osvětlení. Do kuchyně byste měli použít ostřejší bílé světlo, do obývacího pokoje pak naopak teplé tlumenější světlo. V kuchyni byste pak měli nasvítit zejména pracovní plochu a jídelní stůl, v obýváku je kromě hlavního svítidla vhodné zvolit i přídavná svítidla, jako například stojací lampy či osvětlení vitrín.

Praktické tipy na závěr

Ať už tedy využijete tipy pro částečné, či úplné oddělení kuchyně od obývacího pokoje, vždy myslete také na výběr vhodného vybavení. V kuchyni byste měli zainvestovat do kvalitní digestoře, která odsaje pachy při vaření. Spotřebiče byste měli vybírat co nejtišší, aby při svém provozu nerušily osoby v obýváku – hlučnost by se měla u běžných spotřebičů pohybovat kolem 40 dB, u digestoře max. 50 dB. Zejména pro kuchyni s obývákem v malém prostoru byste měli volit mobilní nábytek, který snadno díky kolečkům přesunete jinam, skládací stůl pro úsporu prostoru či nábytek s dalším úložným prostorem, jako je například kuchyňská lavice, nebo taburety. A vždy pamatujte na to, že by vše mělo být sladěné tak, aby nepůsobilo rušivě a vy se v místnosti cítili dobře.