Při navrhování či rekonstrukci domu nebo bytu často zohledňujeme především praktičnost rozčlenění interiéru a uspořádání nábytku, a osvětlení místnosti mnohdy opomíjíme. Přitom je to právě osvětlení, které dodává našemu domovu to pravé útulno. Má dokonce vliv také na naše zdraví a stará se i o naši psychickou pohodu. Pojďme se proto podívat, jak na výpočet osvětlení místnosti, jaké faktory vzít v úvahu a na jaké vlastnosti světla se soustředit.

Při osvětlení místnosti nehraje roli jen výběr lustrů, bodových či nástěnných svítidel, ale především světelný tok vycházející z nich. Více než na samotný design svítidla je proto třeba soustředit se na intenzitu osvětlení – tedy správné množství světla, výběr odpovídajících žárovek a jejich rozmístění.

Správné osvětlení interiéru ovlivňuje naše zdraví i produktivitu

Většina lidí vnímá osvětlení interiéru jako nutnost, abychom nežili ve tmě nebo si neničili oči v šeru. Málokdo už si ale uvědomuje, že umístění světel nás ovlivňuje více, než si připouštíme. Zejména nedostatek světla má vliv na naši náladu a kolísající nebo nedostatečnou energii, což pociťujeme zejména v zimě nebo v deštivém počasí. Intenzita světla a jeho barva pak také ovlivňují náš odpočinek, spánek i produktivitu.

Obecně platí, že světla by mělo být v místnosti tak akorát – nemělo by nás tedy oslňovat, ale zároveň nesmí být v místnosti šero. Promyšlené rozmístění svítidel a správný výběr barvy světla jsou tak zásadní a musí být přizpůsobeny jednotlivým místnostem.

Pro co nejefektivnější osvětlení místnosti by mělo být hlavní osvětlení tvořeno více zdroji světla rovnoměrně rozmístěnými po celém prostoru a doplněno místními zdroji světla (např. osvětlení kuchyňské linky, jídelního stolu, použití stolní lampičky či čtecí lampy atd.).

Teplota světla by měla být rozdílná

Barva světla neboli teplota chromatičnosti či teplota barvy světla je udávána v kelvinech (K) a obecně platí, že čím méně kelvinů je u žárovky uvedeno, tím teplejší je její světlo. Z obecného hlediska lze pak také říci, že teplé spektrum je vhodnější spíše pro relaxaci, naopak studené je vhodné na místech a v denních dobách, kde a kdy musíme být produktivní.

Rozlišujeme tři barevné teploty světla – teplou, neutrální a studenou bílou.

Teplá bílá barva

Tuto barvu světla (žlutou či oranžovou) bychom mohli přirovnat k přirozenému světlu, jež vydává svíčka, příp. oheň (1000–1900K). V přírodě ji můžeme vnímat při východu či západu slunce. Hodnota v kelvinech se pohybuje u žárovek mezi 2700–3500 K.

Účinek teplé bílé barvy: zútulňuje místnost, navozuje pocit pohody, klidu a uvolnění, cítíme se v ní hezčí a atraktivnější, ukolébává mozek ke kvalitnímu spánku.

Vhodné pro: místnosti určené pro odpočinek (ložnice, obývací pokoj, koupelna, dětský pokoj).

Nevhodné pro: místnosti vyžadující produktivitu a soustředění, pro studium a pracovní aktivity.

Denní neboli neutrální bílá barva

Tento odstín se podobá dennímu světlu, má bílé nebo lehce namodralé světlo, jehož hodnota se pohybuje mezi 4000–5000 K.

Účinek neutrální bílé barvy: působí proti depresím a špatným náladám, a to zejména v zimním období, kdy je nedostatek přirozeného světla. Podporuje soustředění, aktivitu a zvyšuje produktivitu.

Vhodné pro: místnosti, kde se věnujeme práci (pracovna, kancelář, kuchyň, studovna, dílna), ale i všechny místnosti, kde je nedostatek denního světla, jako je chodba, koupelna či WC.

Nevhodné pro: ložnice a další místa pro odpočinek a spánek.

Studená bílá barva

Jedná se o ostřejší odstín zabarvený do modra, připomínající zataženou oblohu, světlo blesků při bouřce či velmi chladný až mrazivý odstín. Jeho hodnota se pohybuje mezi 5500–9000 K. Toto světlo může být pro některé až nepříjemné, jelikož může být oslňující.

Účinek studené bílé barvy: podporuje soustředění a produktivitu.

Vhodné pro: kanceláře, komerční prostory, průmyslové objekty, pracovní prostory a velmi tmavé místnosti (např. sklepy). Vhodné je i do kuchyně či k jídelnímu stolu.

Nevhodné pro: místnosti sloužící k odpočinku.

CRI index ovlivňuje vzhled předmětů i naši náladu

Kromě samotného působení barevné teploty na naši psychiku je třeba uvědomit si, že právě teplota světla ovlivňuje celkový vzhled místnosti i vnímání barev nábytku, závěsů nebo záclon a dalších doplňků.

Přesnost, s jakou světlo z určitého zdroje zachovává reálné barvy povrchů, na něž dopadá, pak určuje tzv. index podání barev neboli index CRI (z anglického Color Rendering Index, někdy označován také jako Ra). Měří se na stupnici od 0 do 100, přičemž referenční hodnotou je sluneční světlo – obecně platí, že čím vyšší je hodnota CRI, tím lépe je zachována barva povrchů. Naopak nízké CRI způsobuje zkreslení barev, které mohou působit zcela odlišným odstínem.

Pro komfortní a útulný domov bychom vždy měli volit světelné zdroje s vysokým CRI. Ty mají také pozitivní vliv na psychiku člověka, mohou zvýšit pracovní výkon a soustředěnost. Naopak světlo s nízkým CRI může vést k bolestem hlavy, větší únavě očí, nižší koncentraci či zhoršené prostorové orientaci.

Hodnoty CRI nad 90 jsou považovány za vysoké, v rozmezí 95–99 velmi vysoké, 100 je referenční hodnota slunce.

Požadavky na CRI jsou stanoveny hygienickými normami, jež předepisují minimální hodnoty pro jednotlivé typy prostorů. Pro vizuálně pohodlné osvětlení domácnosti je nutné volit LED s CRI vyšším než 80.

Dva zásadní parametry pro stanovení počtu svítidel v místnosti

Abyste byli schopni stanovit potřebný počet svítidel v konkrétní místnosti, je třeba znát světelný tok vybrané žárovky či svítidla a doporučenou intenzitu osvětlení.

  • Světelný tok žárovky udává, jak moc daný světelný zdroj svítí. Označuje se lm.
  • Doporučená intenzita osvětlení se označuje jako lx.

Obecně pak platí, že 1 lx = 1 lm/m2, tedy že jedna jednotka doporučené intenzity osvětlení rovná se světelný tok svítidla na jeden metr čtvereční. Pokud je tedy například doporučena intenzita osvětlení 100 lx, musíte do místnosti umístit takové množství svítidel, která svými světelnými toky dosáhnou 100 lm/m2.

Intenzita osvětlení vychází z doporučení ČSN, přičemž potřebné osvětlení je závislé na ploše místnosti.

Vzorec pro výpočet potřebného množství světla:

Potřebné množství světla = plocha místnosti v m2 x počet doporučené intenzity osvětlení v luxech

Po vynásobení požadovaného počtu luxů pro danou místnost počtem metrů čtverečních tak dostanete počet lumenů, jež následně rozdělíte mezi svítidla použitá v místnosti, například mezi jeden hlavní lustr a doplňující lampy.

Doporučené hodnoty intenzity osvětlení na základě doporučení ČSN:

Prostor Intenzita osvětlení v lx
Jídelna, kuchyň, obývací pokoj, ložnice, pokoj pro hosty 50–100
Kuchyňská linka, sporák, domácí pracovna 300+
Jídelní stůl, dětský pokoj, domácí dílna 150–200
Předsíň, šatna, spíž 75–150
Koupelna, WC 100–200
Technická místnost, prádelna 100–150

Rozdělení světel přizpůsobte dané místnosti

Na závěr je ještě třeba uvést, že i když vypočítáte na základě uvedeného vzorce potřebnou hodnotu intenzity osvětlení, měli byste se vždy řídit také celkovým vzhledem místnosti. Pokud je daná místnost světlá, můžete z vypočtené hodnoty ubrat 10 %. Jestliže je naopak místnost tmavá, s tmavou podlahou, stěnami či tmavými nepropustnými závěsy a dalšími doplňky, může být vhodné intenzitu osvětlení navýšit. U velkých místností vždy volte více světel, kdy hlavní světelný zdroj můžete doplnit bodovými světly, vestavnými svítidly, lampami atd.

Velkou roli při výběru intenzity osvětlení pak hraje také výška stropů – čím vyšší stropy jsou, s tím většími hodnotami lx počítejte. A přesahují-li stropy v místnosti výšku 4 metrů, doporučujeme vám nechat si propočítat vhodné osvětlení i jeho rozmístění odborníkem. Jen tak docílíte toho, že bude osvětlení místnosti vyhovovat vašim potřebám a zároveň bude mít dobrý dopad na vaše zdraví a pocit pohody.